Vajs J. Rukovet hlaholske paleografie. Uvedení do knižního písma hlaholskeho. V Praze, 1932

Jak je  videt z nadpisu  této  prírucky, prestanu  na písme  knižním ,  nechávaje  zatím  stranou  pam átky  listinné,  psané  vetšinou písmem  kursivním,  protože  materiál,  který  mám po  ruce,  nepokládám za dostatecný,  abych mohl psát úplnou  hlaholskou paleografii.
Také vlastní pam átky staroslovenské jsou, až na nepatrné výjim ky, památky  knižní.  Ostatne  promluvím   i  o  písme  kursivním ,  byt  jen krátce,  v  dodatku.   N ejúplnejší zprávy  o  puvodu,  vývoji  a  tvarech hlaholského písma podával dosud spis prof. V. Jagice Глаголическое письмо z roku 1911.  Od  té  doby pronesli  nekterí  spisovatelé  mínení bud z  casti nebo zcela nová  (Durnovo,  Fortunatov, Kulbakin,  Lavrov,  Marguliés,  Mins,  Nachtigal,  N ikolskij y  Ohienko  a  W essely), ano  ozval  se  hlas  prímo  popírající  nejen  mínení  Jagicovo,  ale obecnémnení  o  hlaholici  vubec  (Rahlfs).   Je  tedy  videt,  že  je potreb ovrátit  se  k  veci  znova.

Скачать djvu:  YaDisk 
3,5 Mb - 300 dpi - 188 с., ч/б текст, оглавление
Скачать pdf:  YaDisk 
30,4 Mb - 300 dpi - 242 c., ч/б текст, серые иллюстрации, текстовый слой, оглавление
Скачать иллюстрации (snimky) отдельно, pdf:  YaDisk 
24,2 Mb - 300 dpi - 54 c., серые иллюстрации,  оглавление

OBSAH

Table des matières 175
Předmluva 185
Úvοd. Slovanské písmo 3
Značky a praktiky Slovanů nekultumích 3
Domnělé slovanské runy. Pokusy vyjadřovati řeč slovanskou písmeny latinskými a řeckými 4
Evangelium a žaltář psaný ruskými písmeny na Chersonu 5
Písmo Konstantina-Cyrila, řečeného Filosofa, Svědectví Chrabrovo 6
Osoba Chrabrova 7
Text stati „O písmenech”, její rozbor, různá mínění autorů o ní 8
Svědectví »pannonských« životopisů sv. Konstantina a Metoda 8
Jejich cena 9
Výčet třicetiosmi písmen hlaholských i v přepisech cyrilicí 12
Díl I. PÍSMO HLAHOLSKÉ 13
Déjepisný přehled zpráv o původu a vývoji hlaholského písma 13
Kap. I. Dvojí písmo slovanské: hlaholice a cyrilice. Prvenství (priorita) hlaholského písma 13
Nejstarší datované památky písma hlaholského (podpis kněze Jiřího na řecké listině v klášteře Iverském z r. 982) a cyrilské (náhrobní deska Samuelova z r. 993) 13
Nově objevené nápisy v chrámu cara Symeona v Prěslavě 13
Literární památky více nebo méně čistého jazyka cyrilo-metodějského psané písmem a) hlaholským, b) cyrilským. Poměr obojího písma k sobě 14
Důvody pro prvenství písma hlaholského 15
a) jazykové 15
b) grafické 17
Mínění prof. Karského, Ščepkina, Kulbakina 21
Kap. II. Autor a původ hlaholice 22
Domnělé autorství Jeronýmovo popírali: Assemani, Banduri, Frisch, Linhart, Grubišič, Pastrič 22
Míněni Dobrovského o hlaholici 24
Důkazy Dobnerovy o autorství Konstantina-Cyrila 25
Durych a Alter. Kopitar a Grimm 26
Odpor Šafaříkův, Preise a Sreznevského 26
Gri-gorovič znova ukazuje na autorství jednoho ze slov. apoštolů 27
Šafařík a jeho Památky hlaholského písemnictví 27
Hofler a Pražské zlomky 27
Šafařík hájí prvenství hlaholice 27
Viktorov odporuje Šafaříkovi; se Šafaříkem souhlasí Miklosich a Rački 28
Odmítavé stanovisko Bodjanského a Sreznevského 29
L. Geitler a jeho spis Die albanesischen u. slavischen Schriften 29
Archimandrit Amfilochij. Isák Taylor a jeho teorie o původu hlaholice z řecké kursivy 30
Jagic zjednodušuje výklad některých písmen 30
Teorii Taylorově-Jagicově odpírají Budilovič a Vsevolod Miller; příznivěji se k ní zachovali Běljajev a Fr. Muller 30
Prof. V. Vondrák odmítá domněnku Gasterovu a Abichtovu o písmě gruziňském a znova zdůrazňuje semitské (he-brejsko-samaritánské) prvky v hlaholici 31
Příznivější obrat ve smýšlení o původu hlaholice na Rusi zásluhou spisů a vydání prof. V. Jagiée 31
Ščepkin a Grunskij 31
Stanovisko akademika Sobolevského. Leskien a Gardthausen 32
K, Wessely a A. Rahlfs 33
F. Fortunatov opravuje své dřívější mínění o původu hlaholice z písma koptského 34
Prof. R. Nachtigal a S. Kuibakin 35
Elis Mins 22
Kap. III. Řecká minuskule a hlaholice 37
Řecké písmo uncialní 37
Unciala slovanská 37
Unci ala liturgická 38
Písmo kursivní v období: ptolemejském, římském a byzantském 38
Kursiva periody byzantsko-arabské ustupuje novému písmu 38
Snahy nového písma 38
Řecká minuskule je stylisovaná kursiva 38
Starší minuskule je vzorem písma hlaholského 39
Minuskule zastupovala i písmo uncialní 39
Liché námitky Rahlfsovy, Minsovy a profesora Karského 39
Kap. IV. Prvky východních abeced v hlaholici 50
Dva hlavní směry 50
Teorie Vondrákova o původu některých liter v hlaholici z abecedy hebrejsko-samaritánské 51
Dějepisné zprávy o filologických stycích Konstantina-Cyrilla se Židy a samaritány 51
Grafická podobnost a hlásková příbuznost písmen Е a Ш s týmiž písmeny v abecedě hebrejsko-samaritánské 51
Totéž platí i o písmenech: К, Ц, Ч, Б, HЕ. Méně pravděpodobný je původ liter: А, Д, И abecedy hebrejsko-samaritánské 51
Teorie Fortunatovova o původu liter: Ж, Ш z písma koptského 54
Důvody, pro které je domněnka Fortunatovova méně pravděpodobná 55
Zásady teorie Vondrákovy o hláskové a grafické podobnosti lze užiti i o znacích pro polohlásky a o V 58
Veliká pravděpodobnost této teorie 50
Kap. V. Seznam hlaholských písmen s udáním jejich skutečného nebo domnělého původu podle mínění jednotlivých autory 60
А, Б 61
В, Г 62
Д, Е 63
Ж, S 64
З, И 65
I, К 66
H, Л, М 67
Н, О 68
П, Р 69
С, Т 70
ОУ, Ф 71
Х, ОТ, Ц 72
Ч 73
Ш 74
Ѣ, Ю 75
V 76
Kap. VI. Přehled hlaholských písmen podle jejich vývoje v jednotlivých obdobích a památkách 77
А 77
Б, В 78
Г 79
Д, Е 80
Ж 81
S, З 82
И 83
I, H 84
К 85
Л 86
М, Н 87
О 88
П 89
Р, С 90
Т 91
ОУ 92
Ф 93
Х, ОТ 94
Щ, Ц 95
Ч 96
Ш, Ъ 97
Ѣ, Ю 99
ѧ, ѩ 100
Ѫ, Ѭ 101
V 102
Kap. VII. Zkratky a zkracování slov v hlaholských textech 103
Krácení slov v textech řeckých a latinských 103
Zkratky slovanské jsou obdobné zkratkám řeckým a latinským 104
Dvě řady zkratek v rukopisech hlaholských z období pannonsko-moravské ho a makedonského vypočtené prof. Čremošnikem 104
Další příklady z téhož období 105
Zkratky z období charvátsko-hlaholského 106
a) komolením 106
b) stažením 107
c) nadřádková písmena 107
d) svaznice 108
e) zkratky úmluvu é (konvenční) 109
Kap. VIII. Titly, rozdělovači znaménka, číslice, přídechy a ostatní nadřádkové značky 110
Titly jako znamení zkratek 110
Titly oblé a hranaté 110
V památkách s hlaholicí hranatou jsou titly oblé podobně jako apostrofy 110
Rozdělovači znaménka napodobují praktiky řecké 110
Důležitost těchto podružných značek při posuzování rukopisů 110
Číslice se označují literami opatřenými Čárkami (titlami) a tečkami nebo i bez jedněch z nich 111
Zvláštnost v označování jednotek, desítek a set 111
Přídechy a jejich význam. Nestejný tvar přídechů v hlaholských památkách 112
Přídechy nad samohláskami v násloví a v středosloví 112
Domnělé značky pro přízvuk a délku 113
Značky měkké výslovnosti souhlásek 113
Díl II.PAMÁTKY HLAHOLSKÉHO PÍSEMNICTVÍ A JEJICH PALEOGRAFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI 115
Kap. IX. Období moravsko-pannonské 117
Význam tohoto období jak pro staroslověnské písemnictví tak pro paleografii slovanskou 117
1. Listy Kyjevské 117
2. Zlomky Pražské 119
Jejichstránka grafická 120
Jejich zvláštnosti paleografické 121
Kap. X. Období bulharsko-makedonské 123
Prěslav a Ochrida, dvě literární střediska 123
Odnož školy ochridské na Athoně 124
Mnich Chrabr a jeho spis O písmenech 124
Výčet památek a jejich obecné vlastnosti grafické 125
Kap. XI. Grafické zvláštnosti památek tohoto období 126
Zvláštnosti kodexu Assemanova 126
Zvláštnosti čtveroevangelií Zografského a Mariinského 127
Zvláštnosti sborníku Clozova 128
Sinajské památky bulharského původu 130
žaltář a euchologium (trebnik i služebník) 130
Ostatní památky makedonského původu 132
Evangelium Ochridské 132
Apoštol Ochridský 133
Abecedarium pařížské a mnichovské 134
Kap. XII. Hlaholice na pudě charvátské 135
Dvojí proud hlaholice do Charvátska: ze severu a z jihu 135
Společný pramen písma hlaholského 135
Hranaté tahy hlaholice charvátské 136
Výklad Geitlerův a Novákův 136
Kap. XIII. Období nejstarší do polovice stol. XIII. (1248) 137
Šafařík a Brčic 137
Jagic a novější objevy 137
Známky starobylostí rukopisů 138
Zlomky Vídeňské 138
Zlomek Grškovičův 139
Zl. Mihanovičův 140
Zl. Bašťanské 140
Zl. Londýnský 141
Mladší zlomky: homiliář 141
Lublaňský, zl. sv. Tekly, zl. Kukuljevicův a j. v 142
Kap. XIV. Doba rozkvětu charvátsko-hlaholského písemnictví (od r. 1248 do vynalezení tisku a do oprav sněmu Tridentského) 144
Dva dekrety Inocence IV. z r. 1248 a 1252 na prospěch hlaholice 144
Přehled památek tohoto období 145
Rozvržení památek 146
Kap. XV. Památky XIII. a XIV. století 147
I. Breviář Vrbnický 147
Misál Vatikánský (Illir. 4) 147
Kodex v Bodlejaně v Oxfordě 147
Kodex Lobkovický z r. 1359 147
Misál knížete Novaka 148
Dvoudílný breviář Vatikánský z r. 1379 149
Vrbnické breviáře II. a IV 149
Remešský evangeliář z r. 1395 150
Breviář Víta z Omišlje. Kodex Národní knih. v Paříži č. 11 150
Breviář Pažmanský 150
Brev. Jihosl. akademie III. č. 12 151
Brev. Národní knih. ve Vídni zn. 121 151
Kap. XVI. Skupina druhá (mladší) století XV.—XVI 152
Misál knížete Hervoje 152
Misál Ročský 152
Kodexy Vatikánské zn, 8 a 10 152
Breviář v kapitol, archivu sv. Petra v Římě 153
Breviáře v Lycejní knih. v Lublani 153
Kodexy metropolitní knih. v Záhřebě 154
Brev. v Leninově museu v Moskvě 154
Misály Vrbnické 2 154
Misály Lublaňské 2. Kodex sbírky Kopitarovy 155
Kodexy v Novém Vinodolu 156
Breviář v britském museu v Londýně 156
Kodexy v Bodlejaně v Oxfordě 157
Rogovská řehole sv. Benedikta 157
Kodex Šimona Klimentoviée 158
Hlaholská bible Emauzská 158
Hlaholské prvotisky 158
Dodatek. Hlaholské písmo kursivní 160
Starší listiny a zápisy písmem knižním (unciálou — polounciálou) 160
Žaltář Frašcicův z r. 1463 160
Rukopis „Zrcalo” z r. 1445 160
Hlaholská kursiva: klidnější, rozběhlejší, oblá 161
Památky obsahu duchovního. Nejznámější památky obsahu světského (právního) 162
Rejstřík osobních jmen 165
PRILOHY-SNIMKY 241
Tab. I. Listy Kyjevske, 11. 1v—2r 189
Tab. II. Listy Kyjevske, 11. 2v—3r 190
Tab. III. L isty Kyjevske, 11. 3v—4r 191
Tab. IV. Listy Kyjevske, 11. 5v—6r 192
Tab. V. Prazske Zlomky, L. ²r-v (B) 193
Tab. VI. Prazske Zlomky, L. IIr—v (A) 194
Tab. VII. Evangeliar Assemanuv 219
Tab. VIII. Evangeliar Assemanuv 220
Tab. IX. Evangelium Zografské 221
Tab. X. Evangelium Zografské 222
Tab. XI. Evangelium Mariinské 223
Tab. XII. Evangelium Mariinské 224
Tab. XIII. Sbornik Clozuv 225
Tab. XIV. Sbornik Clozuv 226
Tab. XV. Zaltar Sinajsky 227
Tab. XVI. Euchologium Sinajske—Trebnik 228
Tab. XVII. Euchologium Sinajske—Sluzebnik 200
Tab. XVIII. Euchologium Sinajske—Sluzebnik 240
Tab. XIX. Evangelium Ochridské 229
Tab. XX. Zlomky Videnske (1 list) 230
Tab. XXI. Zlomek Grskovicuv 231
Tab. XXII. Zlomelc Mihanovicuv 232
Tab. XXIII. Makedonský list 233
Tab. XXIV. Zlomky Bastanske (asi z XII. stol.) 234
Tab. XXV. Zlomek Londýnský 235
Tab. XXVI. II. zlomek Vrbnicky: mucednictvi sv. Jiri 236
Tab. XXVII. I. breviar Vrbnicky 1. 33r 240
Tab. XXVIII. I. breviar Vrbnicky 1. 140v 237
Tab. XXIX. Homiliar Lublansky 195
Tab. XXX. Zlomek sv. Tekly 238
Tab. XXXI. Misal Vatikansky z poc. stoleti XIV. (sign. Illir. 4) 239
Tab. XXXII. Misal Vatikansky z poc. stoleti XIV 201
Tab. XXXIII. Zaltar Lobkovicke knihovny v Praze, stol. XIV. (1359) 196
Tab. XXXIV. Evangeliar Emauzsky-Remessky 202
Tab. XXXV. Misal knizete Novaka 203
Tab. XXXVI. Misal knizete Novaka 204
Tab. XXXVII. Breviar Vrbnicky II. z r. 1391 205
Tab. XXXVIII. Breviar Vrbnicky IV. stol. XIV 206
Tab. XXXIX. Zaltar Narodni knihovny v Parizi (slav. 11), stol. XV 197
Tab. XL. Breviar Vita z Omislje, stol. XIV. (1396) 207
Tab. XLI. Kodex Jugoslavenske akademie v Zahrebe, stol. XIV. (zn. III c 12) 208
Tab. XLII. Misál knihovny Vatikánské z r. 1435 209
Tab. XLIII. Misal Narodni knihovny ve Vidni, stol. XV. (Rocsky) 210
Tab. XLIV. Breviar lycejni knihovny v Lublani, stol. XV 211
Tab. XLV. Misál Vrbnický II. z r. 1463 212
Tab. XLVI. Ceska bible hlaholska (Emauzska) z r. 1416 213
Tab. XLVII. Zaltar Frascicuv z r. 1463. (Narodni knih. ve Vidni, sign. 77.) 214
Tab. XLVIII. A pokryf o drevu Krize, z r. 1468. (Jugoslav, akademie v Zahrebe.) 215
Tab. XLIX. Postila lycejní knihovny v Lublani z r. 1627 240
Tab. L. Listina senska z r. 1393 (Geitler) 198
Tab. LI. Kodex Národní knihovny ve Vídni, sign. 78 slav. z r. 1503 216
Tab. LII. Vinodolsky zakon (prepis ze stol. XVI.). V universitni knihovne v Zahrebe 217
Tab. LIII. Istersky razvod (prepis z r. 1546). V universitni knihovne v Zahrebe 218
Tab. LIV. Notarska kniha krcska z r. 1752 199

Запись опубликована в рубрике Древнеславянский с метками , . Добавьте в закладки постоянную ссылку.

Добавить комментарий